Jak to všechno začalo
Když jsem před lety sháněl svoje první „lepší“ sluchátka, při procházení obchodů jsem narazil na sluchátka Grado. Po prvním shlédnutí jsem se nedokázal ubránit pocitu zděšení: „Proboha, co to je za sluchátka, vždyť vypadaj úplně hrozně!“ Ale když jsem se na ně podíval podruhé, pocit zděšení se pomalu začínal měnit. Čím víc jsem se na ně díval, tím okouzlenější jsem byl. Takový nádherný sluchátka mít, no to by bylo něco. Bohužel v té době peníze tak nějak nebyly, no ne že by byly teď, ale tehdy to bylo ještě horší
, a proto jsem o nich jen snil. Když tu nedávno jsem tady na fóru narazil na zmínku o sluchátkách Alessandro. To že spolupracují s Grado, a proto jsou jejich sluchátka vizuálně téměř identická, jsem věděl , ale co mi před tím ušlo, bylo to, že posílají svá sluchátka po celém světě a ještě k tomu bez nutnosti platit poštovné. Moje vášeň pro Grado se znovu rozhořela naplno. Netrvalo dlouho a moje peněženka byla o nějakých 2000 Kč lehčí (99 USD) a čekal jsem na pošťačku. Alessandro High-End Products
O společnosti Alessandro toho napíšu jen málo, kdo chce vědět víc, na internetu je spousta informací. Je to americká firma zabývající se výrobou zvukové techniky a jak už bylo napsáno, tak si u Grada nechává vyrábět sluchátka. Konkrétně tři modely, MS-1 (nejnižší model, píše se o něm v této recenzi), MS-2 a MS-Pro. To by mohlo stačit, přejděme ke konstrukci sluchátek.
Konstrukce
Konstrukce sluchátek je velmi bytelná. Na první pohled vypadají skoro nezničitelně. Jsou vážně hodně masivní, nikde se nic samovolně nehýbe, všechno perfektně sedí tam, kde má. Když jsem po více než týdnu vzal do ruky Sennheiser PX100, nemohl jsem se ubránit pocitu, jak jsou tato sluchátka křehká. Skoro jsem se bál je vzít do ruky, abych jim něco, nedej bože, neudělal. S MS-1 tento pocit nemám. Podle majitelů ať už Grado nebo Alessandro jsou jejich jedinou slabinou v konstrukci molitany, které mají tendenci se rychle rozpadnout.
Alessandra jsou supraaurální sluchátka hodně otevřené konstrukce, jak psal Dzordano_Bruno ve své recenzi na Grado SR-60, tak do okolí proudí hodně zvuku. Úplně klidně se dají položit na stůl a používat místo repráků.
Mají velké molitany, které krásně zakryjí celé ucho. Je mi to příjemnější než malé molitany na PX100.Komfort při nošení
Při prvním nasazení, když sluchátka ještě nebyla ochozená, jsem dost trpěl. Jejich přítlak byl obrovský. Každou chvíli jsem je musel z hlavy sundat a kvůli bolesti jsem si ani nemohl pořádně vychutnat jejich zvuk. Teď po týdnu už se pohodlnost dramaticky zlepšila. Sluchátka jsou dostatečně roztažená a není problém je mít na hlavě i několik hodin aniž by je člověk cítil, bolest je pryč. Ani brýle nejsou problém. Takže budoucí majitelé, nezatracujte je po jednom nošení a dejte jim šanci, stojí to za to.
Zvuk
Konečně se dostáváme k tomu, co všechny zajímá určitě nejvíc. A to je zvuk. Předem musím říct, že lepší (rozuměj dražší) sluchátka jsem neslyšel, tak to s nimi nemůžu porovnat. Na rovinu řeknu, že jsem ani nečekal, že moje necvičené, ztrápené ucho rozpozná rozdíl mezi MS-1 a PX100 na mém stařičkém iAudio X5. O to víc jsem byl překvapen, když jsem ten rozdíl slyšel. Teď bych sem klidně mohl zkopírovat srovnání Grado SR-60 a Koss Porta Pro a ušetřit si práci s psaním. Moje pocity při srovnání mých sluchátek jsou naprosto shodné. PX100 hrají hlavně basy, a to všude. Středy a výsky jsou hodně v útlumu. Naproti tomu Alessandra hraji všechno. Jejich zvuk je krásně čistý. Basy jsou tam, kde mají být, středy a výšky jak by smet. Někomu můžou basy chybět, ale to už je na preferencích každého posluchače. Pro mě jsou MS-1 výborná sluchátka a jejich zvuk se mi líbí a sedí mi. Navíc nejsou nijak náročná na výkon zdroje, naprostá většina MP3 přehrávačů s jejich utáhnutím nebude mít žádný problém.
O Grado sluchátkách se říká, že jim chybí prostor. To bohužel nemůžu potvrdit ani vyvrátit, nevím, jak zní prostor u sluchátek typu HD5xx(6xx) nebo AKG Kx01, ale pokud srovnám prostor s PX100 tak je na podobné úrovni, někde se mi víc líbí Senny a někde Alessandra, dost záleží na písničce. Pro mě jedinou chybičkou (je to vůbec chyba?
) je to, že pokud je nahrávka ve špatné kvalitě, skoro se to nedá poslouchat. Až s těmito sluchátky jsem pochopil, co to znamená, když někdo řekne, že není 320 kb/s jako 320 kb/s. Nikdy bych neřekl, kolik 320 kb/s MP3 v mojí sbírce je tak špatně ripovaných. 
Docela by mě zajímalo, jak by dopadlo srovnání SR60 vs. MS-1 z toho, co jsem četl, mi připadá, že hrají skoro totožně, tak by to mohlo být dost zajímavé.
Závěr
Recenze se blíží ke konci, pozornost čtenářů upadává s každým dalším řádkem a pisatel se sluchátky na uších se jen blbě usmívá při poslechu své hudební sbírky. Takže co říci závěrem? Sluchátka Alessandro MS-1 mají krásně čistý zvuk a jejich konstrukce je na vysoké úrovni. Nejsou to sluchátka prvních dojmů, ba právě naopak. Pokud jim nedáte šanci, aby se rozehráli a přizpůsobili vašim mozkovnám, snadno je zatratíte a ještě mi budete nadávat, co to píšu za bláboly. Jejich cena je velmi přátelská, takže kdo má chuť koupit si nějaká lepší sluchátka než svoje rozpadající se a obehrané PX100 nebo KPP, můžu mu je vřele doporučit. Doufám, že jsem svou první amatérskou recenzí nikoho neurazil a přeji všem budoucím majitelům, aby ze sluchátek měli takovou radost jako já.
Já jsem jen napsal, že nemůžu porovnat jejich prostor s lepšíma sluchátkama jinejch značek a že jsou na tom podobně jako PX100. Moje uši nejsou vytrénovaný a taky nemám naposloucháno tolik sluchátek na to, abych moh vynášet globální moudra. 
